Dvorečkové hry zas a znova
Dvorečkové hry zas a znova,
aneb kdo si hraje, zlobí jenom někdy
Ahoj všem příznivcům dvorečkových nápadů a lumpáren. V září jsme zahájili již pátý dvorečkový rok, a i když jsme si mysleli (teda hlavně mamky), že letos se budeme scházet v daleko menším počtu než vloni asi tak na „Kvarteto“ , hned první dvorečkové úterý nás velmi mile překvapilo. Málem jsme se nevešli ani na cvičení ani k vyráběcím stolečkům a v herně to bylo jako ve včelím úle. Nováčci se rozkoukali docela rychle, hračky šly z ruky do ruky, namalovali jsme si spoustu prázdninových obrázků a po dvou hodinách nezůstalo nic na svém místě. Zahajovací Dvoreček jak má být.
Příští týden jsme se rozhodli jít udělat nepořádek do knihovny, jak je naším oblíbeným podzimním zvykem. Nová paní knihovnice Janička Ž. je naše známá dvorečková teta, takže jsme se v knihovně hned cítili jako ve Dvorečku. Mamky nás chtěly co nejdéle udržet v klidu; nejdříve to zkoušely přes divadlo „O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu“ a pak i teta knihovnice přes otázkový kvíz o černilovské knihovně. Výsledek byl pro nás více než uspokojivý - v klidu zůstaly mamky, snažily se odhadnout, kolik výtisků má knihovna, kdy byla otevřena a tak dále, zatímco my jsme se diversantsky rozptýlili po knihovně a hráli hru „Všechno lítá, co peří má“. Ale jako obvykle to mamky nerozhodilo, všechno daly jedna dvě do pořádku a šlo se domů.
I další týden měly mamky strach vzít nás všechny do Dvorka a tak se jelo na cyklo-výlet do sousedního Divce. Doslechli jsme se totiž, že tam mají nové hřiště pro děti, které je potřeba podrobit zátěžové zkoušce. Náš elitní tým se do zkoušky pustil s velkým nasazením. Tunelem jsme prolezli asi tak 100krát, horolezecký výstup jsme podstoupili minimálně 50krát a i klouzačka vydržela naše bezpočetné sjezdy i výlezy. Hřiště zvládlo i naši hru „na honěnou“ a prošlo tedy testem způsobilosti bez ztráty kytičky. No, a když už jsme jeli takovou dálku J, stavili jsme se podívat i na diveckého vodníka, kačenky a houpačky. Báječné počasí, báječné hřiště a báječná svačinka, to všechno se rovná báječný Dvoreček.
Další úterý jsme měli Dvoreček na obvyklém místě, tedy v KSD. Nejprve jsme si zazpívali u piána. Jestli si pamatujete na náš loňský dopis Ježíškovi, přáli jsme si v něm do Dvorečku nějakou tetu, která umí hrát na piano. No, a Ježíšek nám poslal hned dvě! Měli jsme ohromnou radost, když jsme to zjistili a tak jsme si to první zpívání s piánem opravdu užili. Díky ti Ježíšku, letos budeme o mnoho skromnější. Hned po zpívánkách a oblíbeném „Kole kole mlýnském“ jsme se pustili do nové výzdoby dvorečkových oken. Teta Hanka s Adámkem nám ukázali, jak udělat z průsvitného papíru krásná jablíčka, hrušky i makovice. Moc nás to všechny bavilo. Všimli jste si, jak jsou teď okýnka veselá?
Poslední říjnový Dvoreček byl nejen prázdninový ale i zdravý. Nejprve jsme si v horním velkém sále střihli říkánkové cvičeníčko s Toničkou Hálkovou a jejími kamarádkami (moc děkujeme) a pak jsme se přesunuli do dolního sálu na přednášku a zdravé stravě u dětí i dospělých, kterou nás provedla paní Drahomíra Zavadilová, majitelka obchůdku se zdravou výživou Glukánek v Třebechovicích p. Or. Mamky odcházely mírně znejistěné svým dosavadním kuchařským uměním, ale my jsme si byli zcela jistí, že ta spousta dobrot, kterou měly v taškách, zmizí hned, jak dorazíme domů.
Tak a je tu listopad, listí už je dočista spadané, škola a školka opravená a dvorečkové dění v plném proudu. Nikoho tedy nepřekvapí, že jsme si první listopadový Dvoreček, který měl podtitul „Nohy v teple“ stihli nejen vyrobit protiskluzové ponožky, ale že jsme také vyrazili do Mateřské školky na Den otevřených dveří. Vedoucí učitelka paní Petra Moravcová byla, myslím, trochu zaskočená, když viděla ten průvod kočárků. Ale jako budoucí školkáčci jsme se při prohlídce barevné školky chovali vcelku obstojně a když jsme odcházeli, tak se usmívala J. No a já už vím, že když mamka řekne, že ve školce se mi bude určitě líbit, že má pravdu. Takže na podzim školko nashledanou.
Poslední Dvoreček, o kterém vám dnes napíšu, byl hudební. Ze zpívání u piana jsme totiž opravdu nadšení a tak mamky napadlo, že pozvou na Dvoreček paní učitelku Terezu Malířovou, která učí na ZUŠ Střezina v Hradci Králové hru na klavír. A protože zvládá i mého bráchu, tak to musí být učitelka stoprocentně výborná. Je pravda, že naše hudební těleso ji svým širokým záběrem zaskočilo, ale po chvíli už se mezi námi cítila jako ryba ve vodě. Hrála nám medvědy, ptáčky i slony! S mamkami pak diskutovala o tom, jak to vypadá v takové hudební škole, od kdy by nás tam vzali a tak dále. My máme sice už o své hudební kariéře jasno, ale nechaly jsme mamky štěbetat a řádili jsme v herně.
Tak to je z dnešního zpravodajství vše. Příště se dočtete, jak jsme se chystali na Vánoční jarmark, jestli k nám dorazili Čert a Mikuláš a jak to vlastně bylo na Dvorečku o Vánocích. A jestli nechcete čekat na příští zpravodajství, tak přijďte mezi nás a vyzkoušejte si Dvoreček na vlastní kůži. Protože je jasné, že o Dvorečku se nedá jen číst, ten se musí zažít. Tak neváhejte a přijďte se pobavit.
Za všechny Dvorečkáře zpravodajka Žofka
Všechny rodiče na mateřské dovolené, před ní i po ní zveme mezi nás. Scházíme se každé úterý od 9 – 11 hodin v Kulturním a spolkovém domě v Černilově. Bližší informace o aktuálním programu, kroužcích pro děti, jednorázových akcích, výtvarných dílnách najdete na našem webu www.kmdvorecek.webnode.cz, resp. na vyvěšených letácích.
A co nás čeká dál?
7.12. Počítače - Facebook
14.12. Vánoční vyrábění
21.12. Vánoční besídka - dárky, výměna cukroví a receptů
4.1. Tříkrálový Dvoreček
11.1. První pomoc u dětí
18.1. Vyrábíme sněhuláky
25.1. Solná jeskyně
—————